Městská památková rezervace - nejstarší částí městského organismu Olomouce, byla až do poslední dekády 19. století uzavřena hradbami a přístupná jen městskými branami. Její urbanistické uspořádání a architektura odráží historický význam Olomouce, která byla až do třicetileté války královským, sídelním městem a hlavní, největší metropolí na území Moravy. Monumentální architektura kostelů, chrámů, církevních i světských rezidenčních paláců, starých univerzitních budov a radnice spolu s okázalou architekturou měšťanských domů na hlavních náměstích a ulicích dodává historickému jádru Olomouce charakter velkého a významného metropolitního centra.
K osobité podobě městské památkové rezervace přispívá také její historická vojensko-strategická funkce a okolnost, že byla v polovině 18. století přebudována na pevnost a že byla až do nedávné doby sídlem velkých vojenských posádek. V závislosti na pevnostní strategii obtékaly v minulosti území městské památkové rezervace ze všech stran přírodní i uměle vytvořené vodní toky. Po zrušení pevnosti v osmdesátých letech 19. století byly prostory kolem hradeb přeměněny v městské parky a tento přírodní prstenec dnes tvoří přirozenou hranici a přechodový článek mezi historickým jádrem a novými částmi města.
foto ©karel krečman